HOME
18. listopadu 2017   01:13 GMT    
 
 
   ENGLISH
   ESPAÑOL
   FRANÇAIS
   ARABIC
   DEUTSCH
   ITALIANO
   NEDERLANDS
   PORTUGUÊS
   SUOMI
   SVENSKA
   SWAHILI
   TÜRKÇE
Share/Bookmark KORUPCE
Egypťané mohou nárokovat Mubarakovy nakradené miliardy
Julio Godoy

ŽENEVA, 13. února (IPS) - Po desetiletí byly evropské banky, fondy a trhy s nemovitostmi rájem pro diktátory, kteří hledají bezpečné způsoby jak uložit miliardy dolarů nakradené doma.

Tlak vyvíjený protikorupčními nevládními organizacemi a advokátními asociacemi na evropské soukromé banky a ministerstva spravedlnosti konečně způsobil změny ve fungování notorických útočišť pro zpronevěřené majetky.

Ve Švýcarsku právě přijali zákon, který uvolňuje tradiční bankovní tajemství soukromých bank. Zákon, který umožňuje vyplatit peníze z kont diktátorů třetího světa legitimním vládám států, které byly okradeny.

Zákon přezdívaný „lex Duvalier" podle nechvalně známého bývalého diktátora Haiti Jeana Claudea Duvaliera vstoupil v účinnost 1. února a je uplatňován k revizi bankovních kont a soukromých fondů arabských diktátorů jako tuniského Ben Alího nebo egyptského Husní Mubaraka.

„Nový zákon umožňuje švýcarské vládě vrátit peníze jejich oprávněným majitelům v případech prokázané defraudace," říká v rozhovoru s IPS Valentin Zellweger, vedoucí oddělení mezinárodního práva švýcarské vlády.

Podle oficiálních švýcarských údajů egyptská vláda vlastní papíry podílových fondů a konta v místních bankách v celkové hodnotě 3,800 miliard dolarů. Nejméně třetina této částky je uložena na takzvaných svěřenských účtech, což je typický bankovní nástroj užívaný k zatajení majetku získaného zpronevěrou veřejných fondů.

Valentin Zellweger se odmítá vyjádřit k otázce egyptských kont a zda-li budou nahromaděné peníze vráceny případné budoucí demokraticky zvolené vládě.

"Pokud ovšem vláda držící konta ve Švýcarsku je svržena a existují důkazy o korupci, budeme pohotově reagovat, abychom zjistili, jestli je šance vrátit majetek oprávněnému majiteli," říká Valentin Zellweger.

Valentin Zellweger také sdělil IPS, že všechna švýcarská konta na jméno Laurenta Gbagba z Pobřeží slonoviny nebo jeho příbuzných a spolupracovníků byla zmražena. Gbagbo podle mezinárodních pozorovatelů prohrál loňské prezidentské volby.

Podobně i nejméně dvě švýcarská bankovní konta na jméno Ben Ali byla zmrazena. Jiný africký diktátor, nigerijský despota Sani Abacha, který zemřel v roce 1998, měl na kontech ve Švýcarsku uloženo 700 miliónů dolarů.

Vedle bankovních kont a podílových fondů samovládci třetího světa také v Evropě rádi investují do nemovitostí. Skupina „Sherpa" vytvořená z právníků ve spolupráci s Transparency International nedávno podala ve Francii žalobu na konfiskaci a navrácení nemovitého majetku a luxusních automobilů zapsaných na jména několika afrických diktátorů a jejich rodinných příslušníků.

Tuniský kleptokrat Ben Ali a jeho příbuzní vlastní ve Francii movitý i nemovitý majetek v hodnotě přes pět miliard dolarů. „Je nepravděpodobné, že by takový majetek nashromáždil z platu prezidenta Tunisu," konstatuje Wiliam Bourdon, právník žijící v Paříži a ředitel Sherpa v rozhovoru s IPS.

Soupis nemovitostí registrovaných na jméno Ben Alího či jeho příbuzných zahrnuje četné opulentní apartmány a paláce v Paříži, v módních přímořských letoviscích jako Saint Tropez nebo lyžařském středicku Courcheval ve francouzských Alpách.

Žaloba o navrácení majetku podaná Sherpou také směřuje na majetek ve Francii vlastněný Teodorem Obiangem, což je prezident Rovníkové Guineje, Denisem Sassou Nguesso, diktátorem Republiky Kongo, a dále Omarem Bongou, který přes čtyřicet let vládl v Gabonu.

Bongův syn Ali „zdědil" prezidentství země po otci, který zemřel v červnu 2009.

Soudní řízení proti Obiangovi, Sassou Nguessovi a Bongovi je už druhou ránou, zasazenou francouzské justici poté, co první pokus v roce 2007 byl zamítnut „pro nedostatek důkazů".

Tentokrát se ovšem zdá, že francouzská justice postupuje s větší horlivostí. Dokonce i prezident Nicolas Sarkozy koncem ledna prohlásil, že „Francie se cítí přirozeně nucena pátrat po bohatství zneužitém diktátory zemí Maghrebu (bývalé francouzské kolonie v Africe, pozn. ed.) a navrátit ho lidu".

Podobné kroky učinily i jiné evropské země, které dosud považovaly Ben Alího, Husní Mubaraka a jiné africké samovládce za své spojence.

Příkladem výjimečných vztahů egyptského diktátora se zeměmi Severu je výrok německého ministra zahraničí Guido Westerwella, který během své návštěvy v Káhiře chválil Husní Mubaraka jako „muže výjimečné moudrosti a zkušenosti, který vždy pevně hledí do budoucnosti".

Evropská spolupráce s diktátory podobnými Mubarakovi přesahuje chválu či netečnost a zahrnuje i korupci a finanční zájmy. Podle oficiálních údajů činil kupříkladu obrat obchodu se zbraněmi dodanými Německem Egyptu jen za rok 2009 sto miliónů dolarů.

„Všechny německé vlády za posledních dvacet, třicet let jsou vinny spoluúčastí na brutalitě Mubarakova režimu," říká Paul Russman, mluvčí nevládní organizace Německá kampaň proti vývozu zbraní.

Tato skupina aktivistů se staví proti německému vývozu zbraní do rozvojových zemí. „Mubarak po celá desetiletí získával z Německa zbraně a vojenský materiál a to navzdory dobře známému brutálnímu porušování lidských práv režimem v Egyptě," dodává Paul Russman. Totéž platí o Francii a dalších evropských zemích, které dodávaly zbraně diktátorským režimům v Tunisu, Alžírsku, Maroku a jiných afrických státech, aniž by se ohlížely na porušování lidských práv. (KONEC)


  MDGs in English
News in RSS
Newborn Deaths Expose India’s Low Health Budget
Technology Bolsters Cooperatives’ Chances of Success
RIO+20: The Two Faces of BRICS Development Aid
Learning from Argentina’s Formula to Improve Education
Finetuning the Fight Against AIDS in Cuba
More >>
  Trade and Poverty - English
News in RSS
XML error: The element 'html' is used but not declared in the DTD/Schema.

Tato stránka čerpá z nezávislého Inter Press Service (dále jen IPS)  zpravodajského servisu financovaného ze zdrojů EU v rámci projektu přiblížení Rozvojových cílů tisíciletí (MDG) situace v nejméně rozvinutých zemích.
Za obsah tohoto zpravodajství včetně zpráv  Evropské Unie plně zodpovídá IPS a za žádných okolností nesmí být chápáno jako stanovisko vyjadřující postoje Evropské Unie.