HOME
19. listopadu 2017   20:02 GMT    
 
 
   ENGLISH
   ESPAÑOL
   FRANÇAIS
   ARABIC
   DEUTSCH
   ITALIANO
   NEDERLANDS
   PORTUGUÊS
   SUOMI
   SVENSKA
   SWAHILI
   TÜRKÇE
Share/Bookmark ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Jih stále bojuje s biopirátstvím Severu
Hilaire Avril

Paříž, 7. září (IPS) - Rok 2010 byl Spojenými národy vyhlášen za rok biodiverzity. Sedmnáct let po přijetí Úmluvy o biologické rozmanitosti na summitu Země v Rio de Janeiru je otázka biopirátství předmětem neutuchajících sporů mezi rozvinutým Severem a chudým Jihem. Termín biopirátství, „krádež genofondu", zavedli aktivisté pro označení běžné praxe nadnárodních korporací, které si zajišťují „výhodné monopolní postavení uplatňováním patentových nároků na africké plodiny, geny a související tradiční znalosti".

Nový mezinárodní režim společně sdíleného přístupu ke genofondu planety, navržený v roce 2002, bude tématem jednání blížící se desáté konference o Úmluvě o biologické rozmanitosti, která se bude konat v Nagoye, v Japonsku od 18. do 29.října.

Spory kolem zacházení s přírodním genofondem nejsou ničím novým. Německý farmaceutický gigant Bayer si v roce 1995 zaregistroval patent na výrobu Glucobaye, léku na cukrovku typu II založeného na laboratorní kultivaci bakterií původem od jezera Ruiru v Keni.

Jeho konkurent Merck si nechal roku 1996 patentovat antimykotikum (lék s protihoubovým účinkem), které bylo objeveno v trusu namibijských žiraf. V roce 1999 si kanadský Biotech patentoval semena konžské odrůdy zázvoru, kterou místní léčitelé tradičně používají na léčbu impotence. A tak by se dalo dlouho pokračovat.

Podle Krystyny Swiderské, která se věnuje výzkumu biopirátství pro Mezinárodní institut pro životní prostředí a rozvoj (IIED) v Londýně, je problémem, že „neexistuje žádný systém sledování biopirátství". Nezisková organizace Mezinárodní institut pro životní prostředí a rozvoj se zabývá prosazováním principů trvale udržitelného rozvoje.

„Tu a tam nevládky udělají kampaň kolem nějakého křiklavého případu biopirátství, ale nikdo neví, jak časté ty případy obecně jsou, ani jaký mají vliv a dopad na sektor farmaceutického průmyslu, bylinných léčiv, zemědělských osiv nebo potravinářství," vysvětluje Krystyna Swiderska.

Problém se neomezuje pouze na Afriku, ale „africká původní domorodá společenství jsou živým zásobníkem tradičních znalostí z oblasti lidového léčitelství a pěstitelství," zdůrazňuje Krystyna Swiderska. Biopirátství většinou funguje podle jednoduchého klíče - výrobní postupy a složení vyvinuté a dávno známé tradičním lidovým léčitelům si přivlastní velké korporace ze Severu a prohlásí se výlučnými majiteli všech autorských práv.

Domorodci z Afriky nevládnou potřebnou právní silou, aby v takových případech ochránily svá práva.

Úmluvu o biologické rozmanitosti, která mimo jiné řeší i rovný a spravedlivý podíl na bohatství světového genofondu, úhrnem podepsalo 192 států a Evropská Unie.

„Problémem ale zůstává, že velké množství genových vzorků již bylo nashromážděno v genových bankách nebo botanických zahradách na Severu. A než si někdo zaregistruje nový obchodní patent, nevíme, co se s nimi děje," upozorňuje Krystyna Swiderska. Ve zprávě z roku 2009 pojmenované „Loupež afrického dědictví" ACB zdokumentovalo sedm nových případů biopirátství, včetně afrických států jako Etiopie a Madagaskar. Poněkud bizarním příkladem komerčního zneužití genofondu je gen viru, objeveného v krvi kamerunského kmene Baka, který byl nedávno „prohlášen za výlučné duševní vlastnictví korporace". Způsobená škoda je neměřitelná, prohlašuje Krystyna Swiderska, přesto „finanční odhady jsou obvykle založeny na velikosti trhů s přírodními produkty a ty jsou obrovské". Pouze ve zcela ojedinělých případech se korporace dělí o zisk s tradičními komunitami. Většina domorodců, která po staletí využívá přírodní genofond, na něm nikdy nic nevydělala. „Africké země tak potenciálně přicházejí o značné zisky", dokládá Krystyna Swiderska. Neblaze proslulý je případ kaktusovité rostliny Hoodia, kterou po generace používali příslušníci kmene San v poušti Kalahari jako látku potlačující chuť k jídlu. Tržní práva k rostlině zakoupil výrobce léčiv Pfizer a vyvinul prostředek na hubnutí. Po létech úspěšného prodeje byla smlouva vypovězena s tím, že příslušníkům kmene San zpětně náleží honoráře v odhadované výši směšných 0,003%, slovy tří tisícin procenta z celkového výnosu z prodeje.

Příběhu se šťastným koncem se nejvíce blíží zrušení patentu na jihoafrickou odrůdu pelargónie, který vlastnila německá společnost produkující z letniček z čeledi kakostovitých lék proti kašli. „Druhým dílem tohoto příběhu by mělo být uznání tradičních znalostí komunity a přijetí jejich členů za akcionáře," prohlašuje Mariam Mayet, ředitelka ACB. „Je třeba, aby vlády přinutily soukromé společnosti podepsat dohody o podílu ze zisku s místními komunitami," dodává. Ovšem Krystyna Swiderska upozorňuje, že „Úmluva o biologické rozmanitosti, která požaduje dělení zisku z komerčního využívání genofondu, se bohužel vztahuje pouze na genové vzorky získané po datu přijetí dohody. Netýká se vzorků nashromážděných během uplynulých dvou století." „Systém je zacílen na ochranu průmyslových inovací, pomocí dohod a úmluv, ale není nic, co by podobně chránilo tradiční vědomosti," doplňuje. Na desáté konferenci o Úmluvě o biologické rozmanitosti by debata nad mezinárodním režimem využívání genofondu a dělení zisků měla podle Krystyny Swiderské zahrnovat i tradiční místní znalosti. Ale průmyslové státy jsou vůči návrhu na začlenění obrany tradičních znalostí do nových pravidel mezinárodního režimu využívání genofondu v „zásadní opozici". Jih zřejmě čekají další bitvy na globálním bojišti. (KONEC)


  MDGs in English
News in RSS
Newborn Deaths Expose India’s Low Health Budget
Technology Bolsters Cooperatives’ Chances of Success
RIO+20: The Two Faces of BRICS Development Aid
Learning from Argentina’s Formula to Improve Education
Finetuning the Fight Against AIDS in Cuba
More >>
  Trade and Poverty - English
News in RSS
XML error: The element 'html' is used but not declared in the DTD/Schema.

Tato stránka čerpá z nezávislého Inter Press Service (dále jen IPS)  zpravodajského servisu financovaného ze zdrojů EU v rámci projektu přiblížení Rozvojových cílů tisíciletí (MDG) situace v nejméně rozvinutých zemích.
Za obsah tohoto zpravodajství včetně zpráv  Evropské Unie plně zodpovídá IPS a za žádných okolností nesmí být chápáno jako stanovisko vyjadřující postoje Evropské Unie.