HOME
19. listopadu 2017   21:47 GMT    
 
 
   ENGLISH
   ESPAÑOL
   FRANÇAIS
   ARABIC
   DEUTSCH
   ITALIANO
   NEDERLANDS
   PORTUGUÊS
   SUOMI
   SVENSKA
   SWAHILI
   TÜRKÇE
Share/Bookmark SVĚT
Fair trade se rozjíždí, Afričané zůstávají pozadu
Hilaire Avril

PAŘÍŽ, 24 srpna (IPS) - Přes zanedbatelný podíl na světovém obchodě, fair trade je kvetoucí podnikání s certifikovanými potravinami a produkty z celého světa, prodávanými v supermarketech na severní polokouli. Množí se ale pochybnosti, zda z něj mají prospěch také chudé země v Africe.

Hnutí za přijatelné ceny a pracovní podmínky pro výrobce v rozvojovém světě představuje zatím méně než jedno procento globální obchodní výměny.

Ovšem podle jednoho z největších propagátorů myšlenky spravedlivého mezinárodního obchodu, Kontrolní a certifikační asociace (FLO), výnos v tomto relativně drobném sektoru dosáhl za rok 2009 3,6 miliard Eur.

V témže roce navzdory globální finanční a ekonomické krizi prodej fair trade produktů ve Francii vzrostl o 10 procent. Ale mnohem pomaleji se Fair trade šíří v Africe.

"Je jasné, že fair trade se musí více soustředit na nejméně rozvinuté země," říká Christophe Eberhart z Eethiquableu, družstva dovážejícího do Francie fair trade potraviny z nejméně rozvinutých zemí Afriky (LDC).

Jednou z iniciativ družstva Ethiquable je podpora pěstitelů vanilky na Komorách, ostrovním státě u východního pobřeží Afriky. Družstvo od nich nakupuje aromatické vanilkové lusky za pevnou cenu 100 Eur za kilogram, namísto tržní ceny 25 Eur.

Statistiky fair trade nerozlišují produkční čísla podle regionů nebo států, díky čemuž je obtížné určit, do jaké míry mají z obchodu prospěch nejméně rozvinuté země. Navíc "je mnohem snazší zavádět fair trade v zemích, jako jsou Kostarika, Thajsko nebo Indie, než v řadě zemí subsaharské Afriky," dodává Christophe Eberhart.

Fair trade se těší rostoucí oblibě u evropských spotřebitelů.

Francouzská organizace Platforma pro fair trade prováděla nedávno průzkum mezi spotřebiteli a zjistila, že 95 procent z nich už o principech fair trade slyšela. Ale většina příběhů oslavujících úspěch hnutí fair trade na jižní polokouli pochází spíše z Latinské Ameriky a Asie, než z Afriky.

Zpráva Kontrolní a certifikační asociace za rok 2009 přináší seznam nových produktů označených nálepkou fair trade. Přibližně šest tisíc položek zahrnuje produkty jako jsou Bolívijská vodka, Ekvádorské kořeněné banánové lupínky a jiné exotické pamlsky. Ovšem ani jeden nový produkt z Afriky.

"Dovozci fair trade produktů, jako jsme my, spolupracují nejčastěji s malozemědělci organizovanými v družstvech nebo svazech," vysvětluje Christophe Eberhart. "A takové struktury, zajišťující technickou a finanční pomoc malorolníkům, mají historicky podstatně delší tradici v Latinské Americe."

"Například v Peru, kde zemědělské družstvo provozuje naši továrnu na marmeládu, místní specialisté nabídly pomoc při výstupní kontrole kvality," pokračuje Eberhart. "Ale na Mali, kde jsme zřídili linku na třídění foniového zrna (plodina běžná v západní Africe), jsme nenašli místního odborníka, který by hlídal zdravotní nezávadnost výrobních postupů."

Rozvoj obchodní výměny s nejméně rozvinutými zeměmi Afriky podle principů fair trade naráží i na další strukturální potíže. Fair trade by měl přinášet prospěch co největšímu množství lidí, přijatelné ceny a příjmy zajišťující stabilitu by neměly být jen pro výrobce, ale pro všechny zapojené ve výrobním řetězci, včetně zaměstnanců balíren a pracujících v dopravě.

"Náš přístup k fair trade cílí na přímou spolupráci s organizacemi producentů, chceme mít jistotu, že nám prodávají své vlastní zboží.," říká Eberhart. "V Africe se řada producentů spoléhá na soukromé vývozce."

Rolníci tak přicházejí o větší část zisku a vydělávají pouze na pěstování produktů.

"Což zemědělcům nepomáhá v dosažení větší nezávislosti nebo rozšiřování kapacit," stěžuje si Christophe Eberhart. "Například na Madagaskaru jen pár rolníků a zemědělských družstev vyváží své produkty přímo. Většina se jich spoléhá na několik málo soukromých velkých exportérů s nesrovnatelnou vyjednávací pozicí," dodává.

Stejně jako ve všech oblastech obchodování, i tady na velikosti záleží. Ani producenti vydělávající na vyšších fair-tradeových cenách se nevyhnou vyjednávání o poplatcích za lodní přepravu. Čím větší organizace producentů, tím lepší pozice při smlouvání.

"Kupříkladu etiopská zemědělská družstva pěstující kávu si vedou velmi dobře, protože obchodují ve velkém objemu a jsou kvalifikovanější," ojasňuje Christophe Eberhart.

Kontrolní a certifikační asociace zavedla standarty nejen pro producenty, ale také pro obchodníky. Její certifikační orgán, FLO-CERT, prověřuje a certifikuje producenty a obchodníky ještě předtím, než se rozběhne prodej. Ovšem díky omezeným zdrojům a tržním strukturám je téměř nemožné sledovat celý řetěz od afrických plantáží, až po police v supermarketech.

Přesto se síť fair-tradeové výměny utěšeně rozrůstá. Světová organizace pro fair trade se nyní chlubí šesti sty členskými organizacemi v sedmdesáti zemích. Podle odhadů se v Asii, Jižní Americe a Africe podílí jeden a půl milionu producentů a zaměstnanců na fair trade výměně.

"Naším cílem je udělat z fair trade skutečnou páku rozvoje," prohlašuje Christophe Eberhart. "Aby se tak stalo, potřebujeme pomáhat malorolníkům s rozvojem jejich vlastních kapacit produkce a nestarat se pouze o prodej."

  MDGs in English
News in RSS
Newborn Deaths Expose India’s Low Health Budget
Technology Bolsters Cooperatives’ Chances of Success
RIO+20: The Two Faces of BRICS Development Aid
Learning from Argentina’s Formula to Improve Education
Finetuning the Fight Against AIDS in Cuba
More >>
  Trade and Poverty - English
News in RSS
XML error: The element 'html' is used but not declared in the DTD/Schema.

Tato stránka čerpá z nezávislého Inter Press Service (dále jen IPS)  zpravodajského servisu financovaného ze zdrojů EU v rámci projektu přiblížení Rozvojových cílů tisíciletí (MDG) situace v nejméně rozvinutých zemích.
Za obsah tohoto zpravodajství včetně zpráv  Evropské Unie plně zodpovídá IPS a za žádných okolností nesmí být chápáno jako stanovisko vyjadřující postoje Evropské Unie.